KHS Malá Veleň

Založení kostela

Tak jako ve většině starodávných míst byl i v Jedlce zřízen kostel na starém pohanském kultovním místě. Křesťanští misionáři tak učinili s rozmyslem, aby tímto způsobem naklonili obyvatelstvo k novému učení. 10. století je u nás všeobecně uváděno jako doba zavádění křesťanství. Ale trvalo ještě přes 200 let než víra vstoupila do těl a do krve obyvatel. Jak je známo, mnoho pohanských obyčejů se zachovalo i dodnes.

 Pověst vypráví, že v místě, kde se nyní nachází chrámová loď, stávala kdysi silná, mohutná jedle: Ta kvůli svým bílým šiškám požívala zvláštní úcty. Pod ní stáli později lidé získaní ke křesťanské víře a naslouchali bohoslužbám, které byly vedeny v prosté dřevěné kapli. V té době ( 12. století ) ještě Jedlka neměla svého duchovního pastýře. Mateřským. kostelem měl být Děčín. Avšak na počátku 13. století dole zřízením nových vesnic v okolí k velkému přírůstku obyvatelstva. V Jedlce přibyli ke 4 starým hospodářům tři další a tak roku 1234 byla stávající kaple povýšena na farní kostel. Krátce před tím založená obec Malá Veleň, Velká Veleň a Soutěsky tvořily s Jedlkou jednu farnost, pojmenovanou po Jedlce. V době založení kostela měla Jedlka 7, Malá Velen 11 a Velká Veleň 20 hospodářů nebo sedláků. Soutěsky vznikly pravděpodobně až ve 14. století.

Popis budovy

Současná budova samozřejmě nepochází z roku 1234, ale z mnohem pozdější doby. Odborníci na stavitelství odhadují výstavbu presbytáře mezi lety 1460 – 1480. Stejně stará by mohla být i v roce 1723 částečně změněná chrámová loď.

 Do osmiúhelníku uzavřený, na východ orientovaný kostelní kůr má vnitřní délku 9,3 metru, je 5,5 metru široký a 5 metrů vysoký. Klenutí tvoří silně vystupující žebrování v takzvaném hruškovém profilu.

 Hlavní svorníkové kameny klenby jsou kulaté. Nejpřednější nese dvojitý erb hraběte Františka Josefa Thuna a jeho manželky Philippiny z roku 1710.

 Chrámová loď je 18,6 metru dlouhá, 13,8 metru široká a 10,5 metru vysoká. Nyní není klenutá, ale podle venku umístěných 8 opěrných pilířů lze usuzovat na dřívější existenci klenby. Pěkné portály na západní a jižní straně nás opravňují k domněnce, že původním úmyslem bylo zřídit zde vznešený farní kostel. Domněnka je o to silnější, že ještě kolem roku 1900 byl využíván jako poutní kostel.

 Kostel nese zjevné znaky gotické stavby. Pochopitelná je domněnka, že zde působily tytéž okolnosti, za kterých byl vytvořen pěkný kostelní kůr v Benešově nad Ploučnicí ( 1483 ). Oba kostely byly pod jednou vrchností. V západním portále se také nachází obdobná značka benešovského kameníka. Architektura jižního portálu je koneckonců stejná, je ale ještě lépe zachovaná než v Benešově n.Pl.

 Materiál na stavbu brány je z červenožlutého pískovce. Na klenbu kostelního kůru byly použity čedičové kameny. Kůr měl zpočátku 4 okna, dnes jsou jen tři. Nejzadnější okno bylo zazděno po vykradení kostela. Bohužel byla z jednoho okna vyjmuta i kružba, aby v kostele bylo více světla. Zbývající dvě okna si naproti tomu zachovala ještě jejich starý vzhled a ukazují bohatou kružbu ve tvaru jetelních listů. Provedení je vynikající, kresba prostá a urozená. Zasazení kůru zvenčí není ovšem nijak zvlášť výhodné, protože je položen na hřbitově, hlouběji než ko.lem vedoucí cesta, jakoby zakopán do země.

Chrámová loď měla dříve šest, nyní ještě 4 velká okna, každé 5 metrů vysoké: Dvě okna již nebyla při stavbě kostela v roce 1723 obnovena. Existující okna ukazují krásnou starou kružbu.

 Věž zahrnuje také předsíň k jižnímu portálu. Poslední dřevěné dveře jsou umístěny ve starém, velmi hezky zdobeném rámu pocházejícím patrně ze starších dveří. Zdoben je tradičními vyrytými nebo vyřezávanými ornamenty. Závěrem je třeba připomenout gotické dveře sakristie, opatřené železným kováním.

Vnitřní vybavení

 Můžeme jej nazvat prosté. Modrozelený nátěr dostal kostel rokui 1897. Čtyři oltáře v jejich nynější podobě pocházejí všechny z nové doby. V církevních knihách se o jejich výstavbě nedočteme jediného slova. Následující údaje jsou vybrané z listin zámeckého archivu v Benešově n,. Pl.

 Hlavní oltář sahá až ke stropu presbytáře. Oltářní obraz představuje rodinu matky Anny / Anna, Jáchym, Marie jako dítě ). Přestože jej někdy kolem roku 1850 překreslily neškolené ruce, vykazuje zmámky holandské školy ( Ruben ?) Znalci jej současně označují jako vzácný.

 Cennosti z kostela byly v podvečer Tří králů v roce 1547 ukradeny Mathesem Töpferem z Benešova n. Pl. Již příští pátek ale byl kvůli tomuto svému činu popraven na náměstí jeho rodného města. Druhá chrámová loupež se stala v roce 1687, pachatele se zadržet nepodařilo. K pořízení nového kalicha přispěli různí lidí částkou 40 zlatých. Připojili se i obce Jedlka, Soutěsky, Malá Veleň, Velká Veleň, Fojtovice a Dolní Habartice.

 Oltář Bolestné Matky Boží vedle kazatelny je v kostele druhý nejstarší. Již roku 1662 se tam nacházel docela malý oltář s Jezulátkem. Ve výklenku vedle oltáře stojí asi metr vysoká vyřezávaná socha Apollonia, která je stará nejméně 250 let.

 Vpravo od oltáře visí 2,5 metru vysoká a 2 metry široká olejomalba, představující kladení Krista do hrobu. Na zadní straně stojí Timka, Roma 1746. Kostelu za tento obraz nabízeny mnohokrát vysoké sumy.

 V kostele se nenacházejí žádné nástěnné malby. Ty, které roku 1696 vytvořil na levé straně Max Ritter ze Zeleného dolu, byly pro jejich době neodpovídající formu zabíleny v roce 1846. Tři nástropní malby pocházejí z roku 1723. Podle úsudku odborníků jsou umělecky zcela bezvýznamné. To samé se dá říci o Křížové cestě namalované roku 1846 na boční zdi mezi chórem a chrámovou lodí.

 Z nápisů se nalézá pouze jeden na vnitřní straně oblouku, který ohraničuje chór. Zní:“ Roku 1234 byl zřízen tento chrám Páně“. 1558 poprvé renovován. 12. února 1715 v noci zničen vichřicí. 1716 s velkými náklady opět obnoven. 1716 – 1718 od základů přestavěna věž. 1723 zbourána horní zeď a následně dostavěna v tomto stavu. 1760 a 1801 byla opravena věž.

 Letopočet 1234 se nacházel na oblouku, který byl roku 1723 z kostela odstraněn. Tento letopočet uvádí také kronika kostela založená roku 1670 a potvrzuje jej i šarfenštejnská pamětní kniha z roku 1679.

 Kryptu v kostele nechal vybudovat farář Anton Vogel v letech 1758 – 1769. Uvnitř odpočívají také ostatky v roce 1679 zesnulé hraběnky Kabeli. Z rakví v hrobce je nejlépe zachovaná rakev faráře Vogela. Za císaře Josefa II. Bylo pohřbívání v kostelech zakázáno.

Zvonice

 Zvonice je střízlivá, údajně 25 metrů vysoká stavba , která má tři poschodí.. Kopule je od roku 1856 pokrytá plechem. Dříve měl kostel velmi vysokou střechu. Tato měla uprostřed věžičku, ve které visely zvony.

Strašná bouře v noci 12. února 1715 strhla střechu kostela a věžička se zhroutila na bok. Zvony spadly dolů do kostela. Než se střecha opravila, byla pro vyzvánění vybudována 11 loktů vysoká prozatímní konstrukce. Na popud učitele F. Rennera ale zámecký hejtman Augustin Schmied doporučil patronovi vybudování kostelní věže. Hrabě Thun návrh přijal a na podzim 1718 byla stavba hotová Věž stála šarfenštejnské panství 218 zlatých.

Ze tří zvonů je ten největší i nejstarší. Má průměr 80 cm a jsou na něm ve starém švabachu slova : „To začali jsme, to končíme s Bohem, Maria vše poradí“. Zvon pochází ze Žitavy z roku 1470.

Druhý největší zvon má slova „ Marie, pomoz!“. Průměr měl 50 cm.

Nejmenší zvon je široký 40 cm. Několikrát spadl a musel být v roce 1719 v Ústí znovu odlit.

Kůr a varhany

 Původně se v kostele žádný kůr nenacházel. Staré varhany stály na vyvýšeném místě, které neposkytovalo žádný prostor pro zpěváky. Teprve v roce 1657 došlo k vestavbě kostelního kůru.Tehdy nechala také Magdalena Rosenfeldová vydláždit kostel pískovcovými deskami.

 Kdy byly postaveny staré varhany není známo. Nejsou zmiňovány v inventáři z roku 1662. Přesto byly. Neboť každý rok byla z kostelní pokladny vyplacena odměna „ hochu, co kůže u regálů tahal“. Dne 14.4. 1723 darovala hraběnka Philippine z Thunu na nové varhany 20 zlatých a brzy byla vybrána potřebná částka přes 100 zlatých na opravu varhan. Zcela nové byly postaveny v roce 1856. Byly z Libouchce, , osminohé, s kompletním registrem, na přední straně mají císařskou korunu. 

Poznámka.

Údaje o kostele jsou z dokumentu o historii kostela v Jedlce z roku 1903. Veškeré poznatky se vztahují k tomuto datu, nikoliv k současnosti.