KHS Malá Veleň

Před místním kostelem Sv. Anny se sjíždějí auta, přicházejí lidé. Čekám na příjezd auta z litoměřické diecéze s Mons. Janem Baxantem, biskupem litoměřickým. Vystupuje s auta, s úsměvem se zdraví s přítomnými.

Vstupuje s ostatními do kostela, který se opravuje. Pod lešením je již nová fasáda, objekt má nová vitrážová okna. Interiér kostela je sice stále poničený, ale na kůru září nově restaurované varhany od bratří Fellerových z Libouchce z roku 1856. Vše je doplněno impozantní květinovou výzdobou. Začíná mše svatá spojený s žehnáním varhan biskupem litoměřickým.

V úvodu promluvil správce jedlické farnosti Mgr. Marcel Hrubý. Přítomné přivítal a připomněl, že přicházejí do obnovovaného kostela , který  bychom mohli nazvat vlastně  otcem kostelů v našem regionu. Je totiž nejstarším chrámem na Děčínsku a i když během staletí prošel stavebními úpravami a dostavbami, přece zůstal  stavebním i architektonickým klenotem.

             Stav kostela , který  v červenci 2006 převzal do správy, byl více než žalostný. Letitá neúdržba a vandalismus zanechal své.  Rozbitá vitrážová okna, rozkradená výzdoba oltářů, místo lavic hromady nepořádku, nepotřebných skříní a věcí, které s kostelem nemají nic společného a na kruchtě kostela nehratelné, zato velice působivé velké varhany. 

Jestliže si dal za cíl zprovoznění kostela k bohoslužbám a jiným bohulibým aktivitám, bylo potřeba s omezenými prostředky začít s nejnutnějším: s generálním úklidem a s instalací a opravou lavic, které pocházejí rovněž z kostela sv. Anny ale v Jablonci nad Nisou.

Nedůstojné igelity v oknech a vandalsky poničené vitráže si žádaly finanční podporu. Té se nám na druhý rok dostalo z Ministerstva kultury ČR a také od německé organizace Kirche in Not, která sídlí v Königsteinu u Frankfurtu n. M.  Další vydatná pomoc přišla k mé radosti i z Krajského úřadu v Ústí nad Labem a rovněž z Ministerstva kultury na obnovu části omítek.

Jednoznačně největší finanční částku ve výši 800 000 Kč  obdržel od Česko - německého fondu budoucnosti na obnovu varhan, které jsem označil jako prioritu při opravě kostela.  Možná  vás napadá otázka, proč se investovalo do varhan, když interiér kostela je v žalostném stavu a při jeho nutné opravě může dojít k poškození již obnoveného nástroje?  Vnímal  přislíbenou dotaci jako jednu z posledních šancí jak zachránit tento nástroj, který by během krátké doby podlehl zkáze úplně.  I za tu cenu, že při obnově interiéru bude důkladně zabezpečen před možným poškozením.

Opravdově se  těšil z dnešního dne, kdy po více než 90 letech zazní v plné kráse jedlické varhany . Dík patří  především panu varhanáři Petru Nožinovi za příkladně odvedenou práci na restauraci varhan  a panu Pavlu Špeldovi za obnovu varhanní skříně. Všem, kteří mají stejně velkou radost nad obnovou kostela a záchranou dalších krásných varhan v našem kraji, je  vděčný třeba jen za duchovní a morální podporu, kterou bude dále potřebovat při pokračujících pracích. Kéž jedlcký nástroj dlouho hraje ke cti a slávě Boží pro všechny, kteří se zde budou s radostí scházet.

O historii varhan promluvil PhDr Vít Honys z NPU Ústí nad Labem, mši svatou doprovázel na nové varhany  regenschori Mgr. Jiří Chlum z baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Filipově a zpěvem mezzosopranistka Dagmar Čemusová : Po skončení mše svaté následoval krátký varhaní koncert.

Po skončení slavnostní části v kostele se biskup litoměřický sešel na přátelské posezení  s těmi, kteří se nejvíce zasloužili o znovuobnovení varhan , se zástupci zdejší  farnosti  a se zástupci Kulturně – historického sdružení v obci.

Jaroslav Dostál, přesedá Kulturně – historického sdružení.